1900 Německý fyzik Max Planck rozvinul prazákladní myšlenku laseru tím, že předpokládal, že světlo je tvořeno malými kousky energie – kvanty.
1917 Albert Einstein pochopil význam teorie Maxe Plancka a přišel s existencí jevu, který je podstatou laseru – tak zvanou stimulovanou emisí záření (záměrně vyvolané vyzáření světelných kvant z atomů). V roce 1921 dostal za svůj objev Nobelovu cenu.
1926 Americký chemik Gilbert Newton Lewis pojmenoval kvanta energie a dal jim název fotony.
60. léta K autorství laseru se přihlásilo hned několik vědců. Americký patent získali nejdříve Charles Hard Townes a Arthur Leonard Schawlow. Ve stejné době přišli se stejným konceptem i sovětští vědci Nikolaj Genadijevič Basov a Alexandr Michajlovič Prochorov. V roce 1964 všichni (kromě Schawlowa) dostali Nobelovu cenu za fyziku za vynález laseru. Dalších 28 let se ale vedly spory o prvenství ve vynalezení laseru a nakonec byl přiznán podíl na patentu všem čtyřem vědcům.
16. května 1960 První fungující (rubínový) laser jednoznačně zkonstruoval a spustil americký fyzik a inženýr Theodore H. Maiman. V té době na spuštění laseru pracoval i další americký vědec Gordon Gould, ale Maiman byl rychlejší.
1961 Rok a půl po prvním zapnutí laseru na světě byla v Columbia-Presbyterian Hospital na Manhattanu provedena unikátní operace oka, během které byl pomocí laseru odstraněn nádor ze sítnice.
Magický rok 1963
- Československo se stalo po USA a Sovětském svazu další zemí, která postavila vlastní funkční laser.
- První československý laser byl spuštěn 9. dubna 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV Karlem Pátkem a jako aktivní prostředí využíval neodymové sklo.
- Jan Blabla a Alena Jelínková z Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV postavili rubínový laser, který představili veřejnosti v prostorách pražského planetária.
- Rubínový laser spustil i Pachman ve Výzkumném ústavu Ministerstva národní obrany v Praze.
- Tomislav Šimeček v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV uvedl do provozu první polovodičový laser.
- František Petrů se svým týmem zprovoznil první plynový laser v Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně.
60 – 70. léta Od poloviny šedesátých let dochází na základě intervence Sovětského svazu k útlumu ve vývoji laserů v Československu.
80. léta Až v 80. letech začíná další historie československých laserů, a to konkrétně laserů jódových. Fyzikální ústav ČSAV získal darem výkonový jódový laserový systém vyvinutý v Lebeděvově ústavu v Moskvě. Přestavěl ho, pozměnil jeho koncepci a uvedl v roce 1985 do provozu pod názvem PERUN. Jeho výkonnější verze, laserový systém PERUN II, byla spuštěna v roce 1992.
1997 získává Fyzikální ústav AV ČR výkonnější terawattový laser ASTERIX IV z Ústavu fyziky plazmatu Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova a v roce 1998 vzniká v Praze společná laserová laboratoř Fyzikálního ústavu a Ústavu fyziky plazmatu – badatelské centrum PALS (Prague Asterix Laser System).
21.století
Zásadním milníkem pro české lasery se stal rok 2009, kdy se podařilo prosadit podporu ambicióznímu projektu ELI Beamlines. Společně s ELI Beamlines byl podpořen i projekt menšího laserového centra HiLASE.
- 2014 otevření Centra HiLASE.
- 2015 otevření výzkumného laserového centra ELI Beamlines.
