The Extreme Light Infrastructure ERIC
EU

Buňky na fyziku nemají jen muži, říká Kateřina Falk.

Kateřina Falk, plazmová fyzička
autor: Libor Fojtík

  • Zkoumá ty nejsložitější fyzikální procesy vesmíru.
  • Daleko složitější je však pro ni situace, že v jejím badatelském týmu není víc žen.
  • Až polovina, jak by si přála.

Když si člověk povídá s Kateřinou Falk, nabude dojmu, že nic není nepřekonatelný problém. Ať už se to týká plazmové fyziky, financování vědy nebo ženské otázky. Vše má nějaké řešení. A to i když podmínky nejsou rozhodně ideální. Na což upozorní, ale nikdy s beznadějí v hlase. Naopak, z „moravštiny“ mladé vědkyně vyzařuje optimismus.

Dvaatřicetiletá talentovaná badatelka Kateřina Falk již stihla poznat nejprestižnější vědecké instituce v Evropě i v Americe. Přesto nemá onen protivný zvyk mluvit o tom, jak tam všechno funguje a tady je všechno špatně. Po letech strávených v americké Národní laboratoři v Los Alamos, kde mimochodem kdysi sestrojili první atomovou bombu, se vrátila s manželem do Česka. Nyní působí v laserovém centru ELI v Dolních Břežanech, které je jedním z nejmodernějších výzkumných pracovišť na světě. Pod hlavičkou Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zkoumá plazma, skupenství hmoty známé z vesmíru. Kromě toho věří, že ženy by mohly být ve fyzice stejně úspěšné jako muži, kdyby jim nebylo podsouváno, že technické obory nejsou pro ně. Ostatně ona sama se začala o fyziku zajímat z trucu.

Rozhovor s Kateřinou Falk vyšel v Hospodářských novinách 2. září 2016 a můžete ho nalézt zde.