Dne 19. října 2015 proběhlo slavnostní otevření mezinárodního laserového výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Za přítomnosti mnoha významných tuzemských i zahraničních hostů ze světa vědy a politické reprezentace byla oficiálně ukončena první fáze realizace projektu financovaného z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Program slavnostního otevření ELI Beamlines byl opravdu pestrý. Po úvodních zdravicích, které pronesli významné české i zahraniční osobnosti, jakými jsou předseda Akademie věd Jiří Drahoš, předseda Senátu Milan Štěch, náměstek ministryně školství Václav Velčovský, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka, ředitel konsorcia ELI-DC Wolfgang Sandner, předseda Evropského strategického fóra pro vědecké infrastruktury John Womersley, francouzský fyzik a iniciátor projektu ELI Gérard Mourou, ředitel Evropského centra pro synchrotronové záření (ESRF) Francesco Sette, zástupkyně ředitele pro vědu a technologie v Lawrencově národní laboratoři v kalifornském Livermoru Patricia Falcone nebo ředitel Fyzikálního ústavu Jan Řídký, následovalo představení aktivit výzkumného centra.
„Účast významných hostů zastupujících širokou vědeckou komunitu je pro mě potvrzením skutečnosti, že ELI Beamlines je smysluplným a dlouhodobě udržitelným projektem. Vědcům umožní přinést nové poznatky a společně s high-tech firmami najít dosud nepoznané technologie uplatnitelné v běžném životě,“ řekl Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR.
“Jsme nadšeni, že můžeme s kolegy spolupracovat na vývoji laserového systému pro ELI Beamlines a těšíme se na vědecké výsledky z tohoto nádherného zařízení,“ dodala Patricia K. Falcone, zástupkyně ředitele pro vědu a technologie LLNL.
Hosté se měli možnost seznámit s laserovou a experimentální technologií přímo v jedné z laserových hal. Prostřednictvím virtuální reality si prošli ostatní prostory a byly jim představeny jednotlivé laserové systémy a jejich aplikace v rámci výzkumných programů.
V přistaveném doubledeckeru mohli návštěvníci zhlédnout výstavu architektů (Bogle architects), kteří za návrh budovy obdrželi cenu Architektonický projekt roku 2014. Účastníci se měli možnost, stejně jako všichni obyvatelé České republiky, zapojit do právě probíhající soutěže „Pojmenuj superlaser“ a laserové systémy pojmenovat.
ELI Beamlines je evropské laserové centrum, které nejen že přinese špičkovou výzkumnou a technologickou základu pro uživatelský výzkum, ale díky němu také vznikla kvalitní a dlouhodobá spolupráce mezi českými, evropskými a americkými firmami a laboratořemi na unikátních laserových systémech, které posouvají hranice parametrů dosavadních výzkumných zařízení.
„Vývoj tak unikátních technologií, jakými bude disponovat ELI, je možný pouze ve spolupráci s nejlepšími tuzemskými i světovými laboratořemi a firmami. Jsem rád, že naše dosavadní společné úspěchy vytváří pevný základ pro dlouhodobé partnerství,“ pronesl při svém projevu Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu.
Mezinárodní přesah centra a širokou spolupráci s evropskými výzkumnými infrastrukturami dokládá i nedávné uzavření Memoranda o spolupráci se synchrotronem ELETTRA v Triestu nebo zahájení projektu ELITRANS, který bude dále prohlubovat součinnost všech tří pilířů ELI v ČR, Rumunsku a Maďarsku. Tento projekt je finančně podporován Evropskou komisí ve výši 3,5 mil. Euro.
ELI Beamlines bude mít k dispozici čtyři laserové systémy, které budou fungovat ve vzájemné součinnosti. Právě toto propojení laserových systémů bude unikátní a díky němu budeme moci provádět zcela nové typy experimentů. ELI Beamlines bude první výzkumné centrum, které nabídne vědecké komunitě tak všestrannou technologii z pohledu energie, opakovací frekvence, či výkonu na jednom místě. L4 směřuje k tomu být nejvýkonnější laser na světě.
Stavební část centra je těsně před dokončením, nyní probíhají poslední úpravy a laserová hala bude připravena pro instalace technologií. Ty začnou v roce 2016 a pro uživatelský výzkum bude celý komplex k dispozici od ledna 2018. “Bude to právě deset let od inicializace projektu francouzským fyzikem Gérardem Mourou. Je to rekordně krátká doba pro realizaci tak velké výzkumné infrastruktury,” říká Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines.
Laserové systémy jsou vyvíjeny ve strategickém partnerství s laboratořemi v USA, Velké Británii a Německu. Již nyní padlo při vývoji laserových systémů několik světových rekordů. „Laserový systém L3, na kterém spolupracujeme s americkou Lawrence Livermore National Laboratory, bude používat nejzářivější laserové diody, které byly kdy na světě vyrobeny,“ vysvětluje Bedřich Rus, hlavní koordinátor laserových technologií ELI Beamlines.
Jednou z vlajkových lodí experimentálního programu se stane obří interakční komora, která bude největší svého druhu pro civilní neboli akademický výzkum laserového plazmatu na světě. Další využití naleznou ultrakrátké a ultraintenzivní světelné pulsy při generování sekundární radiace v zařízení HHG, generující svazky ultrakrátkých koherentních pulzů UV záření pro materiálový výzkum a aplikace v biomolekulárních vědách (např. zobrazování biologických vzorku s vysokým časovým a prostorovým rozlišením), či při urychlování elektronů a iontů.
Výzkumný tým kromě vývoje technologií publikoval více než 200 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních impaktovaných časopisech (např. Nature Photonics nebo Physical Review). „Nedávno zveřejnil nejcitovanější fyzikální časopis Physical Review článek našich vědců, který svými poznatky vyvíjí techniku laserového urychlování částic pro hadronovou terapii,“ říká Georg Korn, vedoucí experimentálního týmu.
V současné době pro ELI Beamlines pracuje více než 280 zaměstnanců, z toho je téměř 70 % vědeckých a technických pracovníků (z nich 35% cizinců – převážně z Francie, Itálie, Německa, Polska, Španělska, Velké Británie, z mimo evropských zemí – Indie, Kanada, USA, Mexiko, Rusko, Čína, Kuba).
„Oceňuji plánovanou spolupráci ELI s vysokými školami a snahu přispět k výchově vědeckých talentů. Se špičkovými výzkumnými infrastrukturami se jistě zvýší možnost udržet tyto mladé lidi doma v ČR a zabránit tzv. úniku mozků,“ uvedl předseda Senátu ČR Milan Štěch.
Jak vidno, ELI Beamlines je opravdu výjimečný počin. Je výzvou nejen pro Fyzikální ústav Akademie věd, který projekt od počátku zaštiťuje, ale pro všechny ostatní univerzity, vědecké ústavy, firmy a státní instituce napříč celou Evropou.
