České noviny:
Praha – Více než polovinu výzkumného týmu ve vznikajícím laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy tvoří zahraniční vědci, českých expertů je mnohem méně. Centra excelence včetně superlaseru ELI Beamlines budou potřebovat fyziky a inženýry, kteří umějí stavět lasery. A právě jich je v Česku málo. Zejména do nově budovaných infrastruktur se hlásí málo absolventů vysokých škol. Vedení laserových center se proto snaží o vznik nového studijního oboru.
„Ideálně by se mohl vyučovat na některé regionální univerzitě, například na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oba projekty budou potřebovat dlouhodobý perspektivní příliv nové ‚krve‘ na provoz systémů a na jejich další vývoj,“ řekl ČTK manažer projektu HiLASE Tomáš Mocek.
Specializovaný obor se od 60. let vyučuje pouze na katedře fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na Českém vysokém učení technickém v Praze. Podle ČVUT se počet absolventů od 90. let nemění, přímo orientovaných na laserovou techniku vychází ročně kolem pěti.
„Zájem uchazečů o studium laserové techniky se v posledních pěti letech zvyšuje. Zásadní problém ale je ve snižujících se středoškolských znalostech v matematice a fyzice, takže ne všichni studenti dokončí náročné studium,“ odpověděla ČTK profesorka Helena Jelínková z ČVUT.
Pro zvýšení zájmu se na vybraných mimopražských univerzitách již pořádají takzvané laserové dny. „Jsme schopni dát studentům konkrétní zajímavou práci, perspektivu a důstojné finanční ohodnocení,“ tvrdí Mocek.
Myšlenka vybudovat HiLASE, které bude stát téměř miliardu korun, vznikla tak trochu náhodou. Původním záměrem bylo postavit pouze ELI jako supermoderní laserové zařízení a velkou uživatelskou infrastrukturu pro základní výzkum. Posléze se však ukázalo, že ELI potřebuje mít domácí technické a vývojové zázemí, aby nemusela jen draze nakupovat lasery ze zahraniční.
Na rozdíl od ELI se HiLASE bude moct více věnovat smluvnímu výzkumu a podporovat zejména tuzemský hightech průmysl. A díky tomu získat i peníze navíc. Vědci už nyní na půdě Akademie věd vyvíjejí originální lasery, které se nedají nikde koupit. Do nové laboratorní budovy v Dolních Břežanech za více než sto milionů korun se nastěhovali teprve před měsícem. Otevře se 24. září. Centrum ale začne oficiálně fungovat až příští rok v září.
V sedmdesátičlenném týmu HiLASE, který působí od roku 2012 na Fyzikálním ústavu Akademie věd, převažují cizinci, mezi nimi například Japonci, Indové a Italové. „HiLASE je takový ‚melting pot'(střet kultur). Naši klíčoví seniorní vědci jsou kosmopolitní osobnosti, které k nám většinou nepřišly přímo ze země původu, nýbrž z různých světových institucí a s mnoha zkušenostmi,“ uvedl Mocek. Třeba srbská doktorka Danijela Rostoharová přišla z irského Národního centra laserových aplikací v Galway nebo fyzik Taisuke Miura zanechal kvůli HiLASE „jisté“ práce ve velké firmě v Japonsku a s celou svou rodinou se přestěhoval do Prahy.
Italského vědce Antonia Lucianettiho, který předtím pracoval v Lawrence Livermore National Laboratory, zlákala možnost vést tým badatelů ve zcela nové oblasti laserových technologií. „Je to velmi vzrušující a náročný úkol,“ řekl ČTK Lucianetti. Pozvolna se ale začínají do vlasti vracet čeští odborníci, kteří v cizině budovali kariéru. Jediným problémem HiLASE může být do budoucna nedostatek peněz na platy; odradit vědce může i přehnaná byrokracie, kterou je česká věda pověstná.
